Kasandra je 6 let stará upírka, která se právě vrací z lovu poněkud pozdě. Již za dvě hodiny má svítat jenže ona si s obětí hrála (kořistí nebo spíše večeří). Ještě teď když si vzpomene na toho blonďatého zlodějíčka aut, musí se mlsně olíznout. Zkrátka a dobře chutnal jak vanilková zmrzlina, která je politá s čokoládovou polevou. V duchu musela uznat, že byl opravdu velice chutný a šťavnatý.
Při těchto vzpomínkách došla Kasandra až ke svému domovu, ale když si chtěla odemknout dům, tak ke svému zděšení zjistila, že ztratila klíče. Bundu prohledala třikrát ale klíče nenašla. Tak jí nezbylo nic jiného, než se s těžkým srdcem vydat za svým mistrem. Její mistr (naštěstí pro ní) bydlel hned vedle jejího domu. Mezitím, co se k němu vydala, si v duchu přehrávala různé scénáře toho, co se stane až mu oznámí, že ztratila klíče (opět). Kdyby to byl jen její mistr bylo by to snadné, ale to ne. Ona musí mít to štěstí, že je to její... z úvah jí vytrhl až fakt, že již stojí před jeho domem. A tak se zhluboka nadechla a hlasitě zaklepala. V duchu se jen modlila, aby už nespal. Jen přece jí posledně slíbil, že jí natáhne na skřipec, jestli ho bude neustále budit hodinu před úsvitem.
Tak tedy zaklepala, k jejímu štěstí otevřel hned dveře, vysoký sportovní postavy asi tak 30 letý, upír. Jeho oči měly oříškově hnědou barvu, která byla stejná jako barva jeho vlasů, ale moc přívětivě se netvářil. "Kasandro, co jsi vyvedla tentokrát, že vypadáš jak hromádka neštěstí?" pronesl.
"No, Karle, víš já... Tentokrát jsem tě nevzbudila, tak žádné natahovaní na skřipec prosím. Já ztratila klíče v bažině." vylíčila problém.
"Cože jsi?! Zatraceně, Kasandro! Co jsem ti o tom říkal? Jednou někde ztratíš hlavu. Pojď dál, vyspíme se a zítra se po nich podíváme. A modli se, aby se ty klíče našli. Já kvůli tobě nebudu dávat opět nové dveře do domu. To jsou už třetí klíče za tenhle měsíc, na co při tom lovu myslíš." vyčítavě pohlédl na Kasandru. "Eh, no, myslím na krev." tvrdohlavě odpověděla.
"Padej spát do pokoje pro hosty a nebudit nebo dopadneš v hladomorně. Mám já tohle za potřebí? Proč zrovna já, jako kdyby jí nemohl proměnit někdo jiný. Prý starej se když patří k tobě." zamudroval. Kasandra nadhodila nevinný pohled na svého mistra, který lamentoval a potřásal hlavou a zmizela v pokoji pro hosty.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář.Jakmile.budu moci přečtu si ho.🐱