Byl pozdní večer, když od ní odešel a samotnou jí zanechal uprostřed lesů na paloučku zeleném. Nebyla mu po vůli a on se rozhodl, že si najde jinou poslušnou ovečku. V jejích očí tehdy zaplál plamen pomsty. Rozhodla se pomstít se mu a svou duši zaprodat ďáblu. On nic netušil a i nadále si na svém postu dělal, co chtěl - šmíroval poštu, pomlouval a lidé, jejíž důvěru si získal, zradil. Hlubokému lesu se však vyhýbal, netušil, co se s ní stalo, zanechal jí tam a ona se nevrátila domů. Snad jí roztrhali vlci nebo tam zemřela. Těžko říci, ale důležité je, že o tom nikdo neví. On je víc než ostatní, on je admin, může vše nebo aspoň si to myslel.
Jednoho dne se do hry zaregistrovala žena jménem Isabelle. Byla jiná než ostatní a jeho milostné návrhy odmítala. Jak šel čas, získal si její důvěru, ale bez lásky a to mu vadilo. Chtěl jí, ale nešlo to. Jednoho dne se na Isabelle obrátila hráčka s jménem Sina, že šíleně miluje Vectru, že má milý hlas a jí se z něj podlamují nohy. Posledně, když jí volal, tak bohužel vytírala a jak se jí z jeho hlasu podlomily nohy dopadla v kýblu s vařící vodou, takže si omylem opařila celou zadní část těla, ale to nevadí, on jí možná zařídí plastiku, to jí prý řekl do telefonu. Ach ta láska nebeská.
Isabelle vše pověděla Vectrovi a ten udělal to, co uměl nejlépe, začal jí všude pomlouvat a se Sinou flirtovat. Ale Isabelle ubližoval, jak jen mohl a to i za pomocí Siny, která byla stejně prolezlá hnilobou, zlem a touhou ubližovat jako Vectra. Zkrátka ti dva se hledali, až se našli.
Isabele ale ublížili a ta se se vším svěřovala mumii, kterou našla v temném lese uprostřed paloučku. K jejímu překvapení mumie promluvila a představila se jako Grasha Kočkodlaková. Svěřila se jí s jejím příběhem a tehdy Isabelle pronesla, temným hlasem plným zloby: "To mu nesmí projít! Proměň mě v upírku a společně se mu pomstíme,"
"Ráda tě proměním, ale k tomu musím znova povstat ten, který mě změnil v upírku. Pověděl mi, že si musím udělat vývar z vlasů toho, jenž mě zradil,"
Isabelle ujistila Grashu, že to není žádný problém, jen ať to nechá na ní. Vzala telefon a sladkým hlasem zavolala Vectrovi: "Ahoj, Vectro, tady je Isabelle, jestli chceš můžeme se setkat a probrat tvojí prostatu a neboj nikomu o tom neřeknu, ale jako cenu za tvou mlčenlivost chci pramen tvých vlasů, takže za půl hodiny u lesa. Ahoj."
Vectra byl překvapen Isabellinou změnou a hned se vydal k lesu. Tam mu Isabelle prodala prostenal, který vzala tajně z lékárničky svému otci a dostala za něj Vectorovi vlasy. Hned pospíchala domu, kde udělala lektvar z vlasů, který dala vypít Grase, která jí pak za to proměnila v upírku. V ten moment se domem rozlehl dvojí ďábelský smích a ty dvě se dohodly, jak se pomstít Sině a Vectrovi.
Byl večer a Sině přišla sms se zněním: Cheš-li mít vectru navždy pro sebe a navždy v něm být, přijď dnes o půlnoci k Isabelle domů. Tam se dozvíš víc, ale jemu o tom nic neříkej.
Sina se po přečtení zprávy hned vydala k Isabelle a celá nadšená poskakovala kolem jejího domu po jedné noze a představovala si při tom Vectru, jak spolu myjí v myčce nádobí a uklízí koupelnu. Při té představě jí vyrušil Isabellin hlas: "Jdeš dál nebo tu budeš dělat šaška?"
"Já jdu dál,"
"Oki, Vectra už tu je, čeká na tebe ve sklepě, ale takto jít oblečená a špinavá nemůžeš, běž se vykoupat,"
Sina šla poslušně jak pejsek vyplnit rozkaz, co dostala a Isabelle si šla brousit kuchyňský nůž. O pár minut později vešla Sina v saténovém župánku do sklepa odkud se ozval jen jediný výkřik. Sina ležela v kaluži krve bez hlavy, která se zakutálela k nohám Grashi, která s andělským úsměvem svírala v ruce sekyru, ze které kapala Sinina vzácná krev, která chutnala po vanilce podle Grashy.
Siny tělo rozporcovaly pomocí kuchyňského nože a udělali z ní pro Vectru dobré masové koláčky a řízečky hezky prsní a k tomu omáčku, polévku a mozek na způsob květákového mozečku, mňam.
Po této přípravě o půlnoci pípla Vectrovi zpráva se zněním: Milý Vectro, Sina chce s tebou splynout v jedno tělo, dnes mi to řekla. Přijd ke mně domů, udělala ti tu večeři a celá žhavá na tebe čeká ve sklepě. Ahoj, tvá navždy milujicí Isabelle.
Vetcra nemeškal a vydal se k Isabelle domů, ta ho s milou tváří přivítala a poslala do koupelny, aby se nejdříve vykoupal. Mezitím se Grasha převlékla a přichystala si železnou pannu na Vectru. Vectra přišel dolů a chtěl jít hned od sklepa, ale Isabelle ho zastavila se sladkými úsměvem a andělským výrazem v očích: "Ale, Vectro, to nemůžeš, přece se nejdřív najíš. Věř, že Sina to pro tebe udělala s láskou,"
Poté, co Vectra vše snědl a chválil Sinu jaká je šikovná kuchařka, sešel do sklepení, ale tam byla tma. Měl divný pocit. Bál se. Nevěděl proč a hledal světlo. Rozsvítil světlo a náhle jí spatřil. Hrůza obešla jeho tělem a vlasy se mu postavily hrůzou na hlavě. "Já, já, ty, přece," vykoktal.
"Ale ano, drahoušku, jsem to já a jak ti chutnala Sina?"
"Sina ona přece tu měla být. O ano, Vectro, ona je v tobě navždy, že, Isabelle,"
"Jistěže, sám říkal, že to chutná úžasně a tak známě, byla to Sina,"
"Sina ona přece tu měla být. O ano, Vectro, ona je v tobě navždy, že, Isabelle,"
"Jistěže, sám říkal, že to chutná úžasně a tak známě, byla to Sina,"
"Neeeeeeeeeeeee!" vykřikl Vectra a pokoušel se utéct, ale nešlo to. Obě upírky se na něj vrhly a zlomily mu vaz, aby nepřišly ani o kapku jeho krve a omylem ho neproměnily, nacpaly jeho tělo do železné panny, odkud tekla krev Vectry, která chutnala po jahodách. Obě upírky si podaly ruce a rozhodly se Vectru vyběhat. Pak se vrátily a ze zbytku udělaly koláče, které daly ochutnat všem hráčům ve hře. Všem chutnali a všichni shodně tvrdili, že takovou dobrotu v životě nejedli. O Vectru a Sinu se nikdo nezajímal, se snědením kolačků na oba všichni zapomněli. A naše milé upírky si vesele od teď prozpěvují a pomáhají týraným ženám, jejichž manželé záhadně mizí v útrobách Isabellenina domu.