Nový rok -přání všem

Nový rok začíná

Starý rok končí

Právě dneska se s námi loučí

A tak nezbývá nic jiného nežli všem

Na světem velikém bez rozdílu rasy či druhu

Popřát štastný nový rok

Plný lásky , přátelství , zdraví

A snad i klidu

Přeji touto cestou všem dětem noci a lidem

Neboť nové možnosti otevírají se

S úderem půlnočním jenž nastane právě dnes

a z ze srdce svého však i zárovnen odufám

že přízen svou tomuto blogu zachováte i po celý příští rok

Vánoční čas

Povídka je věnovaná všem upírkám a upírům jako vánoční dárek. Nevím, jestli slavíte Vánoce, ale doufám, že se všem bude líbit a také bych chtěla poděkovat za zprávu která mi přišla na email od uživatele D.

Vím, měla jsem poděkovat dříve, ale nějak mě to nenapadlo, a tak tedy děkuji za zprávu, jenž mi přišla a která potěšila a také dodala více chuti do psaní.

 

***

Byl pozdní zimní večer a k zemi se snášely drobné sněhové vločky, jenž v záři měsíce se jak diamanty třpytily. Dopadaly na ztichlou ulici a na okna domů, kde spolu s mrazem ledové květiny kreslily.

Byl čas Vánoc a město pod závojem sněhu klidně spalo nebo to tak aspoň na první pohled vypadalo. Avšak první dojem může někdy i klamat a v tomto případě klamal. Ne všichni obyvatelé města spali. Nespali ti, jenž dětmi noci jsou, neboť se chystali vyrazit do ulic na lov, a pak na Vánoční trhy, neboť krom lovu, měli i jiné starosti a to zdali tyto svátky slavit či neslavit. Některé z nich možná Vánoce omrzeli, nebo si mysleli, že nejsou hodni tohoto svátku avšak byly tu i případy, kteří doufali, že v době Vánoc bude klid a oni se budou moci i se svými přáteli setkat a předat jim dárky.

A právě tito upíři a upírky vydali se na vánoční trhy, jenž byly určeny pro samotné děti noci. Dalo se tam sehnat skoro vše a oni si mohli vychutnávat vánoční výzdobu. Modré a stříbrné ozdoby na vánočním stromě, jenž díky osvětlení do tmy zářil jak slunce v pravém poledni. Či dřevěné stánky ozdobené zelenými řetězy, ve kterých byly stříbřité vlnky a tomu dominovaly žluté zvonky se zeleným jmelím.

To vše bylo na zasněženém náměstí a budilo to dojmem skoro až pohádkovým. Některé stánky prodávaly sošky, oblečení, vánoční ozdoby a k tomu všude hrály vánoční koledy. Jiné zase šperky a občerstvení a také čerstvou teplou krev v kelímkách s brčkem.

Avšak stalo se, že jednou šli na své oblíbené trhy a kde nic tu nic nebylo. Chtěli se vrátit zpátky domů a nic neslavit. Když tu náhle začali se k nim se sněhovými vločkami snášet i vlaštovky z papíru. Vzali je tedy do svých rukou a opatrně, jak když hladí malého netopýra, je rozbalili. A tam našli i pokyny. Vydali se tedy podle pokynů na papíru a brzy došli k tmavému místu, kde nebylo žádné osvětlení avšak to se náhle změnilo. Všude kolem upírů a upírek se rozsvítila vánoční hvězda a okolí rozzřářil nádherný strom, jehož vrchol zdobila zlatá hvězda. K údivu všech upíru se ukázali i ti kteří svátky neslaví, neboť jedna upírka jménem Yukia dostala všechny na vánoční oslavu, aby jim dokázala, že i když jsou dětmi noci mají i oni právo na vánoční svátky. A tak na zapomenutém náměstí rozezněly se koledy a vzduch provonila vanilka se skořicí a všichni upíři s upírkami si vánoční čas užívali.

https://www.youtube.com/watch?v=ltzIKNSEfQs

vánoce

A co když je to pravda aneb menší zamyšlení

Někdy příběhy píše sám život. Příběhy šťastné a smutné. Jsou to příběhy, které prožívají miliony lidí. Jindy zas píšou příběhy samotný lidé. Příběhy smutku, nenávisti, ztracené a znovunalezené naděje, lásky anebo je to zároveň i tiché volaní o pomoc?? Vůči ,kterému jsou skoro všichni hluší ? A Či je to jen vymyšlená fikce či fantazie ? A nebo je to fantazie ale zároveň i zrcadlo do duše ? Něco co odráží samotné myšlenky a pocity ? Možná kdo ví ten to nepoví. Upřímně ale napadlo vás někdy že báje , pověsti a některé příběhy mají reálné základy ?

Například pověst o bílé paní nemusí být jen pověstí. Může to být duch , který zůstal v tomto světě, aby lidi varoval anebo jim poskytl útěchu. Nebo pověsti o obrech . Kde se vzali jak vůbec vznikly , Opravdu existovali ? Možná to byli lidí , kteří byli vyšší než ostatní anebo lidé u kterých se růst zastavil až na 220 cm. Vždyť tyto případy jsou i v dnešní době. Je zde ale také ještě jedna možnost a to že obři mohli existovat. Že mohli být potomci například mimozemšťanů či to byli první vysocí lidé a s postupem času se zmenšovali či vymřeli anebo se smíchali s jiným druhem lidí. Pak zde jsou ještě duchové a jiné nadpřirozené bytosti.

Jenže lidé na ně nevěří, i když duchové o sobě dávají vědět. Jen je přece tolik příběhu a údajně i pravých fotek či videonahrávek. Tak proč si pro jednou lidé neřeknou a co když je to pravda? Co když existují duchové a nebo mimozemšťané. I když mě se to zdá nemožné že by se na toto kterýkoliv člověk zeptal. Neboť lidé jsou hluší i slepí . Nevidí a neslyší co se kolem nich děje. A proto se neptají a co když je to pravda. I když jsou zde výjimky avšak málokdy o sobě tyto výjimky dávají vědět. Větčinou jen tehdy když mají dobré přátelé , kteří je vyslechnou……a tak vás prosím buďte otevřený všem možnostem a pokuste se na svět dívat i mimo technologie a ne jen skrze ně a také ptejte se sami sebe a co když je to pravda a duchové existují.

oznamení a omluva

Moc se omlouvám ale tento týdne neočekávejte povídky . U mě doma se něco stalo a já se s tím potřebuju vyrovnat. Takže jeslti něoc budu psát tak nejdřív na papír. Tak se na mě prosím moc nezlobte. Na komentáře odpovím až příští týden a předem děkuji za pochopení

Na půl cesty do hrobu

Úvod

Myslím si že každý z nás zná ten pocit. Kdy máte neodolatelnou touhu přečíst si dobrou knihu. Jsem přesvědčena, že to zná každý. At je to dítě noci anebo člověk, který přijde po náročném dnu domu anebo si čte jen tak pro radost. Víte, vím, o čem mluvím, sama mám mnoho oblíbených knih, ale jen jedna jediná u mě vyhrává na celé čáře. Je to kniha o , které bud dnešní recenze.

Možná vás překvapí a možná ne závisí to jen a pouze na vás. Upřímně si ale i přesto dovoluji sem dát upozornění. Následují recenze pochází z knihy, která je součástí jedné velké knižní série od výjimečné spisovatelky.

Recenze

Na půl cesty do hrobu

Jeaniene Frost

Než vám prozradím něco z knihy tak vám nejdříve o ní něco napíši. Kniha mě dokázala zaujmout svým obalem a také informacemi o autorce. Je psaná tak že jakmile jí jednou začnete číst tak ihned nepřestanete. Patří sice mezi knihy o upírech, ale neočekávejte nic na způsob Stmívaní nebo Draculy. Upíři zde rozhodně nezáří jak démanty noci a ani se nemění v ohnivé pochodně či nepraskají jak křehké porcelánové panenky. Nespí v rakvích a rozhodně nemusí mít u sebe hlínu, teda jedině snad v případě že by si chtěli zasadit květiny, ale to tu též není. Jediné co se dá autorce vytknout jsou snad erotické scény, taky jich tam nemuselo být tolik. Takže knihu nedoporučuji osobám mladším 18 let. Další zápor u knihy je ten že nakladatelství nebylo schopné přeložit tři knihy z této série, které mají vlastní příběh. Ke všemu jsou to knihy o Vladu Tepeši Draculovi III. Což je fakt velká škoda asi se kvůli tomu budu muset naučit Angličtinu nebo nevím. Hups to je trošku mimo téma.

Takže a teď něco o samotném příběhu v knize. Příběh vypráví o životě mladé poloupírky Cat. Která nemá po nocích nic lepšího na práci než zabíjet upíry nebo si myslí, že jsou zlo. Jednoho dne však potká upíra Bonese , který se jé rozhodne přesvědčit o tom, že se mýlí. Chce jí ukázat, že ne všichni upíři jsou zlí. Bude záviset jen a pouze na Cat zda mu uvěří anebo se ho pokusí zabít ale dokážete? Nebo dokáže Bones , Cat že se mýlí? Změní její předsudky? Odhalí její původ? Jaké bylo jejich první setkaní?

Jestli vás to zaujalo tak vám vřele doporučuji si knihu přečíst. Kdo ví třeba nebudete zklamaný a přečtete si ostatní díly. Jestli ano tak vám přeji příjemné čtení bud u této anebo u jiné knihy.

Již v sobotu

Již v sobotu zde naleznete recenzi, která se týká jedné knihy o upírech. Tak doufám že se bude líbit a nikdo nebude zklamaný . Upřímně slíbila jsme že zde bude článek slíbila a tak se na něj těšte a těšit se bude moci i na jednu povídku , která bude možná tady v této rubrice a nebo v jiné.

Tak či jinak jdu se vrátit zpátky k recenzi a jdu jí psát. Jen jsem sem chtěla dát vědět ...co kdyby tu byl naký netrpělivý čtenář že? A také víte, co se blíží? Vánoce takže jdu sebou i hnout a napsat i vánoční povídku

Jen je trošku, krutý fakt, že se mi lépe píše večer než přes den a to i přesto, že jsem unavená. Za pravopisné chyby se omlouvám. Snažím se jich tu mít co nejméně. Jo, a jestli bude zajímavé téma týdne tak na něj udělám také článek. Jinak v sobotu se těšte na recenzi a možná ale doopravdy jen možná i na povídku. Takže si vás zde dneska dovoluji ponechat v očekávání, co že se to tu v sobotu vlastně ukáže, i když možná recenzi dodělám ještě dnes a tak jí zveřejním v pátek, Avšak co v tom případě zveřejním v sobotu?? Jen přece mám tuhle rubriku ráda.

No nic milí upíři , upírky lidé a nebo jiné nadpřirozené bytost . Pro dnešek vás nechávám v napětí a hezky si svoje hlavy lámejte nad tím co zveřejním v pátek či v sobotu . Recenzi , povídku či obojí ?? A nezapomeňte noc je ještě mladá tak vám všem přeji hezký večer a noc a těm co chodí v tuto dobu spát zas pro změnu dobrou noc.

Upozornění

Milí čtenáři a čtenářky,

Jistě víte, co jsme psala minulí měsíc a ano svůj slib hodlám dodržet. Jen jediná věc k, kterou vás žádám je strpení. Upřímně noví článek zveřejním do sekce upíři a bude to ....no nechte se překvapit. Noví článek také můžete očekávat během tohoto týdne to vám mohu zaručit.

Také nesmíme zapomenout, že je prosinec. Měsíc ve , kterém se přátelé setkávají a předávají si dárky či vřelá obětí. Takže pokavad máte někoho ve svém okolí či znáte někoho, na kom vám záleží. Pak prosím neváhejte, a pokud to bude aspoň trochu možné dejte té osobě najevo, co pro vás znamená. Otevřete pro tu osobu své srdce a obejměte jí. Vždyť budou Vánoce a nezaleží na tom kdo jste a nebo co jste zač. Tak dejte osobě, na které vám záleží najevo že jí máte rádi. Hlavní je totiž co cítíte ve svém srdci. Jestli cítíte přátelství či lásku, tak pak je jasné že se o tu osobu budete strachovat z celého srdce i když víte že, se o sebe umí postarat. Věřte mi vím o čem mluvím .

Takže na konec tohoto článku mi nezbývá nic jiného než popřát vám příjemně strávený adventní čas s přáteli nebo s rodiči na kterých vám zaleží či je i z celého srdce milujete. Takže příjemně prožité adventní neděli přeji vám z celého svého srdce.

zasněžený strom

Je to sice fotka staršího data ale vzhledem k tomu že se blíží prosinec mi příjde vhodné jí zveřejnit

A taky hodí semi k anketě takže co si budeme nalhávat .

ps: článek si rozklikněte je pod ním anketa

Měsíc

Je mi líto ale včejerší uplněk se mi nepovedl vyfotit takže fotky bouhžel nebudou.Tak snad úříště se mi to povede kdo ví ...

Omluva

Milí čtenáři a čtenářky

zkrátka a dobře omluvám se za malou aktivitu za tento měsíc avšak mám k tomu své důvody. Což pro vás ale znamená že se příští měsíc dočkáte nových povídek a básních . Připouštím v jedné povídce jsem se totálně zakopala a nevím jak dál , takže začnu psát jinou a uvidím . Také se pokusím přepsat svojí starou slohovku na téma Romeo a Julie. Možná vydám báseň do sekce básně upíři ale nejsme si s tím jistá. To víte múza někdy políbí a autorka pak sama nedokáže odhadnout jak by čtenáři mohli reagovat. Řekněme, že je to celkem nu asi zajímavá báseň.

Taky bych vás moc ráda upozornila, že zítra bude obzvlášť nádherný super úplněk. Kdy bude Měsíc k naší planetě blíž, a tudíž bude i nádherně svítit. Takže mám asi po spánku. No kdo ví že? Tak či jinak přírodní úkaz , kterého budeme svědky když nebude zataženo se stane jednou za 8 nebo 18 let , teď přesně nevím. Jestli to někdo víte prosím napište to do komentářů a předem děkuji. Měsíc se pokusím vyfotit, a když to vyjde tak sem hodím i jeho foto. Tak mi držte pěsti prosím ať se mi ta fotka podaří .

Upřímněřečeno (no spíše napsáno) tohle je už druhý pokus o tento článek ale ten první se mi zdál takový bez emocí a moc strohý a to já nechci. Strohost není účelem tohoto blogu. Není to, co chci předat ostatním. Zkrátka a dobře moc bych si přála aby čtenáři a čtenářky co sem chodí a čtou si zde . Měli pocit že na tomto blogu jsou vítaní a aspoň na pár chvil zapomněli na své starosti a na to co je trápí . Vždyť svět není jen černý , bílí nebo černobílí. Svět hraje různými barvami a je jen na vás jak se na něj díváte. Hlavně ale nikdy neztrácejte naději a snažte se být trochu více otevřený novým možnostem.

Tímto článkem se s Vámi pro dnešek loučím a ještě jednou se omlouvám za nedostatečnou aktivitu tento měsíc a slibuji že se vám to příští měsíc pokusím vynahradit.

Ty víš kdo

Upozornění: Tato povídka je inspirována mojí kočkou, Její věk a jméno jsou skutečné, ale rozhodně se nevyválela nikdy v bahně. Jen ukradla jako kotě sirový řízek.

Ty víš, kdo to byl. Kdo to udělal. Sama jí vídáváš den co den. Stále kolem ní chodíš a ona se ti otírá o nohy. Ať se hneš kamkoliv tak jde za tebou jak ocásek. Je tvou věrnou společnicí již 15 let. Když brečíš tak je hned u tebe aby tě utěšila. Tak mi sakra řekni kam se ta malá potvůrka schovala? Copak se to dělá?

Klidně jde a rozbije si vázu, a aby toho nebylo málo tak rozbije květináč a pak se jde vyválet do rozlité vody a do hlíny. Takto ušpiněná si vleze do čistých prostěradel a tam se valí. Chudinky prostěradla jsou znova špinavá, ale to nevadí. Až jí najdu tak ...Tak jí co? Přetrhnu jak hada? Pochybuji na to jí mám příliš ráda. Rozhodně ale dopadne pod sprchou a umyje se. Vždyť je samé bahno. No nic holka jde se hledat to malé čtyřnohé pometlo jdeme najít Mícu. No v jediné co doufám je, že není pro změnu ve sklepě. Ach jo kočky a jejich bláznivé nápady. Ale co mám jí ráda, takže i přesto že vím, kdo to byl, nakonec Micinku nepotrestám.

Povzdechnu si v duchu a jdu tu malou uličnici najít, i když ve vodě nedopadne. Jen jí utřu mokrou osuškou a pak suchou a ještě jí zapnu topení ať je hezky v teple a nenastydne. Jen přece je zima.

Svět je jen naší představou

Svět je jen naší představou rozléhá se v myšlenkách mích. Po tom co jsem si přečetla název tématu týdne. Ale jak vlastně pojmout téma s tímto názvem? Není to nic snadného a člověka to nutí aby se nad tím zamyslel.

Lidé si svět kolem sebe totiž neustále přetvářejí. Kácí lesy ,pralesy ,zaplavují vesnice. Staví přehrady anebo uměle změní toky řek. Všechny tyto činnosti se dějí již několik staletí a nezůstávají bez následků. Lidí žijí v představě, že jsou páni tvorstva a to je chyba.

Ano měníme svět podle našich představ a nedáváme si pozor, zdali je to dobré anebo špatné. Když už si začneme uvědomovat jak moc měníme svět tak začneme s novým světem , s Virtuální realitou , která je převážně na netu. Někteří lidé píši blogy a povídky a plní s své sny ale jsou tu i takový, kteří zůstávají uvězněni ve světě představ. Jsou to lidé, kteří žijí hlavně laikovaním svých fotek na Fb a nevnímají své okolí anebo lidí kteří se stále dívají jen na televizi a ztrácí pojem o čase a o tom co by měli dělat. U některých lidí by to mohlo vést i ke smrti či ztrátě přátel. Vždyť kolik lidí závislých na virtuálním psaní čí hrách zapomene jíst a nebo pít ? Či se zaměří jen na internet a pravé přátelé od sebe pak odhánějí? Je to závislost, ale zároveň je to jejich svět. Je to svět, který je v jejich představách. Svět ve , kterém jsou uvězněni a nedovedou se z něho dostat. Je to svět, který je podobný světu malého dítěte, které všude vidí jen to dobré a odmítá si připustit, že by mu mohl někdo ublížit. Protože ve světě malého dítěte existuje převážně dobro a ne zlo. A stejně je to i s virtuální realitou. Lidé si myslí, že mohou vše a jsou přesvědčení, že 150 přátel na fb jsou ti praví i když to tak není. Tak si dejte pozor na svět ve vašich

Kontakt-prosba

Milý zlatý čtenáři a čtenářky tohoto blogu byla bych moc ale opravdu moc ráda kdybyste tu aspon sem , tam zanechali komentáře + typ co byste tu chtěli ještě mít a nebo v čem byse podle vás blog mohl ještě zlepšit . Upřímě beru jakoukoliv kritiku a také přidávám skyp :serenity4075

ten tu máte díky anketě

takže bud písněte do zprávy autorovi , na skyp a nebo do komentářích

Chtěli jste na mě kontakt tak ho máte a těším se na vaše komentáře či připomínky

A také všem přeji hezký den a nebo noc

Tento článek jsme hodila nakonec do této rubriky z jiné rubriky :-D

čas jednorožců

Na tmavé obloze po setmění,

měsíc s hvězdami vychází,

v záři třpytivé večerní

jednorožec se prochází.

Jednorožec bílý jenž svit odráží však

sám se stává jeho součástí

když nebe samo pláče

na zem dopadá dávný prach hvězdný

který podobu slz jednorožčích mívá

neboť na zemi při rozbřesku

čas jednorožců nastává

při rozbřesku jenž časem jednorožců jest

luna jasná s hvězdami již spánek sní

dávná stvoření do světa propouští

jenž na svobodě ocitá se již jednorožec poslední

bílou růži připomíná

která v rozbřesku rozkvétá

s východem měsíce poupě zavírá.

Upír

Báseň upír je věnována všem upírům a upírkám, kteří tiše bdí a nedovolují temnotě, aby pohltila svět lidí, neb bez nich ať je to sebevíce neuvěřitelné by byl tento svět již zatracený. Tak snad přijmou tuto báseň jak formu poděkování a já jen doufám, že se bude líbit a osloví ty co oslovit má .

Jsi upírem, avšak nejsi sám

sám víš, že svého pána máš

avšak ty nezradíš pána svého

neb zrady jeho třes se třes

neb potrestán pak budeš zle

Tiše v temných stínech noci

Pod ochranou noční tmy

Sám líčíš past na svou kořist zas

Avšak oči tvé rudé jak rubíny

Do okolí tvého září zas

Neb rudou zář v nich máš

Či snad černé jak noc jsou

Oči tvé jenž rudé jinak při lovu jsou ?

Avšak nezapomínej zas

Jsi upírem avšak nejsi sám

Svého pána máš

Jenž ke rtům tvým pohár krve přiložil

Neb věčný život ti v něm dal

Avšak on pánem nyní tvým jest

Ten jenž ti tento dar dal

Neb v důvěru v tebe má

Tak pevně při něm stůj a věrný buď

Neb se svými druhy důležitou věc znáš

Avšak i víš, že nikdy nejsi sám neb své věrné druhy máš

Avšak i tak svornost jenž na skále stojí znáš

Přátelství jenž staletí překoná máš

Avšak lásku nekonečnou snad sám jednoho dne zříš

Avšak i poznáš sám či snad již jí znáš ?

Tak hrdě a vzpřímeně stůj

Avšak nikdy nezrazuj

Neb síla tvá v kolektivu a v přátelství spočívá

Upíří pohohár

Tak trochu jsem doma kreslila a napadlo mě jak by asi mohl tal vypadat upíří pohár

Jak Van Helsing o krev přišel Bonusovka

Uběhlo již pár měsíců od porážky našeho lovce upíru, který stále byl napíchnutý na nejvyšší kůl a pomalu na něm hnil. Takže z jeho těla padalo jeho vlastní maso po kouskách, a tak jsem si řekla, že by bylo fajn vyzpovídat jeho ducha. Nu nač čekám, vzhůru do Transylvánie za Van Helsingem! Teda respektive za tím co z něj zbylo. 

 

Takže teď se nacházím v Transylvánii nedaleko sídla temného prince. V duchu se modlím, aby nebyl doma a já mohla v klidu prolézt celé sídlo a zjistit, jestli má ty pastelky nebo ne. Vím, milé čtenářky a milí čtenáři, možná je to překvapující k čemu pastelky. Ke všemu u upíra, že? Ale věřte mi, pro mě je to otázka života a smrti (dobrá teď přeháním asi hodně). Možná ne tak otázka života a smrti, jako otázka zcela a naprosto čistě praktická a nevinná. Copak u mě nevidíte tu svatozář? No nic raději se jdeme vrátit k Helsingovi.

Ehm, i když třeba mi to poví Helsing. Takže již se nacházíme u těla okolo kterého jsou stromy, z kterých padá různobarevné listí na zem a též se i okolím nese jemný zpěv ptáčků zpěváčků, jenž vítají z plna hrdla nový den i s východem slunce. Musím uznat, že okolí budí romantický dojem (až na jistou napíchnutou mrtvolu).

Jdu až k tělu a slušně pozdravím. Bohužel duch má blbou náladu, a tak jen odsekne. Tak fajn milý zlatý, řeknu si. Buď budeš spolupracovat nebo tě přemístím do panenky a tu pak pošlu Vladovi i se vzkazem ať si s tebou dělá co on uzná za vhodné.

Helsing: Moment, to bys mi neudělala.

Autorka: Upřímně nevím, jak ale ano udělala. Krom toho příběh, kde jsi dopadl tak jak jsi dopadl, jsem napsala já, takže koukej spolupracovat.

Helsing: Fajn, tak sem s těma otázkama.

Autorka: Jak se ti líbí výhled z kůlu?

Helsing: Jsem mrtvej a mrtvej sem byl než mě na ten kůl napíchnul. Ale jo, když vyletím a sednu si na své tělo, tak výhled je to celkem ucházející.

Autorka: Moment, jak ucházející? To je totéž jako kdybych já tvrdila o tobě, že jsi fešák.

Helsing: Dobrá výhled na nebe a vrcholky stromů je úžasný.

Autorka : Super, takže proč sis myslel, že na upíry může fungovat česnek a kříž?

Helsing: No... dal jsem na rady svých předchůdců, i když žádný nebyl živý.

Autorka : A to ti to nepřišlo divný?

Helsing: No vlastně já myslel, že umřeli na stáří. Jak jsem měl vědět, že se lidí v tomhle spletli? Chci říct, někteří lidé přežili setkání s upíry. Tak jsem myslel, že česnek je to pravé.

Autorka: Myslet znamená nic nevědět. Hm... co si myslíš o Vladově sídle a nevíš jestli má pastelky?

Helsing: Jo tak to fakt nevím. Hlavně mu nelez do sídla. Má tam lidi, i když tam není a kdy tam skutečně není se dá těžko určit.

Autorka: Aha, tak moc děkuju za varovaní. Proč jsi chtěl zabít upíra?

Helsing: Protože mě tak napsal Stoker a ty sis mě změnila, takže jsem bez možnosti výhry prohrál.

Autorka: Aspoň že máš z toho radost. (smich) Takže nemyslíš si, že to jsou příšerky?

Helsing: Jo myslím, nemám je rád.

Autorka: A proč je nemáš rád? Chci říct, nikdy jsi se ze žádným nesetkal teda až na temného prince a jsi ted mrtvý.

Helsing: No právě. A nemám je rád, protože je nikdo nemá rád z lidových pověstí.Upřímně tam jsou jak stvůry popsané.

Autorka: Tak to mě tento názor mrzí, ale co se dá s tebou dělat, že. Jen jsi na omylu, oni takoví nejsou.

Helsing: Fakt? Podívej se na mě, jak jsem na stará kolena, dopadl.

Autorka: No jo. Neměl jsi chtít ublížit. Co naplat, dědoušku, už musím. Měj se hezky.

Helsing: No dovol, já jsem lovec upírů! Já jsem hvězda!

Autorka: Ahoj a užij si nádherný výhled.

Život bez světla

Život ve tmě je život jenž žijí převážně nevědomí lidé avšak otázkou je zdali si tu tmu vůbec uvědomují ? Ty jenž se narodili bez zraku své okolí vnímají ostatními smyly ,které jsou díky absenci zraku mnohem silnější . .Na rozdíl od těch lidí kteří o svůj zrak přišli ať už kvůli své hlouposti, neštěstí nebo vinně druhé osoby.Tím nemířím tam že si tito lidé nevážili svého zraku ale příliš pozdě začali litovat toho že si nevážili že mohou vidět svět a světlo. Hlavně ti , kteří o zrak přišli svou vinnou. At tak či jinak i oni jsou lidmi, lidskými bytostmi stejně jako každý z nás. Jen mi , kteří vidíme si myslíme že známe své okolí lépe a proto se někteří lidé dívají na lidi, jenž nevidí z patra a myslí si že jsou to méněcenné bytosti. Ale věřte mi tak to není.

I když člověk bez zraku nevidí , tak není izolován. Má ještě své smysli a těmi může své okolí vidět a vnímat. Mnohdy otevírají své srdce a naslouchají přírodě a ostatním lidem. Já sama jsem znala slepého chlapce. Chlapce, jenž se narodil bez možnosti vidět svět kolem sebe. Nebyl zlí a já jsme ho nevnímala, jako někoho kdo k nám nepatří. Nelitovala jsme ho. Sama jsem byla dítětem a tak jsme mu pomáhala. On byl mladší a já byla starší. Ale i když od doby co jsem ho viděla, uplynulo mnoho vody. Troufám si tvrdit a pevně tomu věřím, že nikdy nehledal lítost. Vždy se usmíval a učil. Nikdy nic nevzdával a to bylo hlavní. Neměla jsme ho ráda jen já ale i jeho rodiče ho milovali a i ostatní žáci si sním rozuměli.

Ne nechodila jsem do zvláštní školy , byla to normální základka, kterou nakonec bohužel zrušili a ze které jsme ještě předtím musela odejít. Základní škola kde si nikdo nic nevyčítala a kde žáci při sobě stáli (až na pár výjimek).

Snažím se tím říci, že slepí možná nejsou ti , kteří žijí ve tmě. Svým způsobem zrak mají ale lidé, jenž jsou zaslepený nenávistí možná v té tmě žijí. A možná je ta tma horší než jakákoliv jiná.

Proto vás žádám, uvidíte-li nevědomého člověka ve škole či venku jak se mu někdo směje, zastaňte se ho. Pomozte mu, neb jak mu nepomůžete, či jen nad tím mávnete rukou stáváte se sami slepí. Slepí ke svému okolí a k bezpráví jenž se děje druhým. Díky tomu pak sami začínáte žít svůj živit ve tmě. Neboť život ve tmě může být i životem nenávisti a šířením zla.

Prosím otevřete svá srdce svému okolí . Pomáhejte těm jenž žijí ve tmě , kterou si možná sami neuvědomují ale zároveň jich nelitujte. Vnímejte svět kolem sebe a pomáhejte ho vnímat i všem kolem sebe. Zbavte se té temnoty ve svých srdcích temnoty jenž je horší než ztráta zraku neboť věřte že i slepí člověk toho ví někdy více než člověk co vidí……….Tak prosím otevřete své srdce a vnímejte svět kolem sebe či snad chcete být záměrně nevidomými a žít svůj život ve tmě ?

Láska či přátelství

Co je láska,

kde se nachází ,

proč andělé pláčí

když lásky není

snad pouto přátelství

či květ růže dávné tajemství

skryté uzavře

neboť není-li tajemství

skryté jak růže květ

jenž v poupě mění se

není-li láska jak růže křehká

pak jen naděje zbývá nám

či snad síla přátelství

jenž druhem lásky vzácnost jest

Jak rubín rudý září

růže květ

jenž rudou barvou jak

krev zbarvena jest

rozvinut však prvně

nyní jest

ten křehký křehounký růže květ

jenž září do kraje

není-li však bez chyb

ten růže rudý květ

jenž mezi bílými růžemi

svou krásou září víc a víc

není-lí však růže bez trní

není-li rudý růže květ bez chyby

jenž úsměv na tváři vykouzlí