Ty víš kdo jsi I

Pozor napadli mě dvě básně tak zde je první

Ty víš kdo jsi

Avšak ostatní to neví

Jsi princem temným

Jenž v temnotě se skrývá

A z temnoty samotné lid svůj chrání

Avšak krutým i spravedlivým dokážeš být

Neb doba ve které jsi se zrodil

Krutostí svou známá byla

Avšak přesto cestu tvou ti ukázala

Neb tvojí cestou byla

Ty víš kdo jsi avšak ostatní to neví

Jsi temný princem jenž bez bázně a hany chrání

Jenž v temnotě přítele má

Neboť ta ti svou náruč otevírá

Avšak i přesto všechno svět a lid svůj chráníš

Jsi andělem avšak i upírem

Jsi sám sebou neboť temným princem zrodil ses

Jsi světlem avšak i temnotou

Avšak sám dobře víš kým jsi

Upozornění

takže do rubriky upíři přibude dnes jedna básen a zítra druhá užijte si jejich čtení

Nejdůležitější orgán

Tohle téma je celkem dost těžké, nikdo si přece nemůže vybrat jeden orgán v těle . Protože všechny orgány jsou důležité at už je to srdce , plíce , mozek či cokoliv jiného. Člověk se neobejde bez orgánu i když je celkem dost velký průser když selže srdce, nebot na něm závisí fungovaní a proudění krve dalo by se říci tedy že je druhým důležitým orgánem a ten první ?

No to je přece mozek , nebot z mozku dostavá naše tělo všechny povely at už se jedná o jakykoliv povel. Pokud mozek přestane fungovat mohou lékaři takového člověka považovat za klinicky mrtvého i když mu například bije srdce ale je na nemocničních přístrojí. Krom toho mozek slouží i k fungci myšlení i když někdy i v tomhle ohledu vynechavá.Například v logickým myšlení a nebo ve zmatkářství ( někteří lidé jsou v tom dokonalí hlavně když začnou zmatkovat ).

Takže když to vezmu i z tohot pohledu tak mohu říci že nejdůležitější je mozek a hned po něm srdce, protože bez obojího se žít nedá i když s mozkem se dá žít i když z něj máte jenom půlku teda aspon jsme to četla někde myslím si že se to týkalo kočičky, která žije asi s polovino mozku.

Zkrátka a dobře bez mozku se žít nedá a někteřé lidé si ho dokonce ničí i sami pomocí alkoholu i když zrovna to jim nak extra neublíží. Jsou z nich pak alkoholiic a ztrací se ve své minulosti a taky ztrácí pojem o cenách a to je tak vše k otmuto článku.

Jsme zpátky

Jsme zpátky

zítra zdebude noví článeka možná ještě dnes

2týdny

Počínaje dneškem se zde na blogu po dobu 2 týdnu nebude dávat nic jiného. Z osobních a i z jiných důvpdu. Moc mě to mrzí ale mám toho doopravdy moc. Takže za dba týdny zde budou nové články . Takže opravdu se všem z celeho svého srdce omlouvám ale doopravdy zde něco nového bude až za 2 týdny.

Jinak všem přeji hezký den.

Omluvam se

omlouvám se za neaktivitu ale nak na to nemám sílu sem něco psát

zrátka mam špatnou naladu a brečím

Obyčejný den upíra

Takže zde je jedna dlouho slibovaná povídka. Upřímě fakt je píšu sama a nidko mi s tím nepomáhá. Takže užijte si čtení.

Napadlo vás někdy jaký je obyčejný den upíra? Mě ano a přesněji řečeno mě tato myšlenka napadla ve 22:10. Tedy ve večerní hodině. Chtělo se mi spát ale kdybych to teď nenapsala tak bych možná myšlenku ztratila a to by byla asi škoda. Tak se milí čtenáři a čtenářky usaďte a naslouchejte příběhu, jejž vám povím. Upozornění příběh je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečně žijícíma osobami je čistě náhodná. 

 

 ***

 

Byl pozdní večer a déšť do oken bubnoval. Venku bouře řádila a upír, jenž procitl ze spaní na lov se chystal. Miloval déšť a bouře. Při nich se mu lovilo mnohem snáze. Bydlel v panelákovém bytě ve městě Osek. Pro jeho štěstí stál panelák hned naproti lesu.

Les to byl nádherný, vysoké jehličnany a břízy, které poskytovali zvířátkům ukrýt před nečasem. A jemu ne jeden ukrýt když byl na lovu. Věděl, že do tohoto lesa chodí v pozdních hodinách lidé, kteří páchají zlé činy, a to byl i důvod proč si tam dnes zamířil. Moc rád si s nimi hrál na kočku a myš a hlavně vždy si byl jistý, že zabrání zlému činu. Netrvalo dlouho, a sám si začal hrát na oběd. Dal si opravdu velmi záležet, když šel po lesní cestě sám a předstíral, že nevnímá své okolí. Přesto bedlivě naslouchal svému okolí. Šustění listů a praskání větviček ve křoví kde skrývala se lesní zvěř. Tlukot srdce ježčí mámy jenž u sebe měla své mláďata a tiché oddechování ptáků, jenž spali v korunách stromů či snad šumění větví ve větru při bouři.

Ano vnímal zvuky spícího lesa. A do těchto zvuků se z ničeho nic ozvalo praskání větví pod těžkými botami člověka. Alexandr se proto rozhodl předstírat, že si zavazuje tkaničku u bot a čekal. Jeho očekáváni se naplnilo když se za ním objevil temný stín a pokusil se ho bouchnout s basketbalovou pálkou. Alexandr byl však rychlejší než člověk co na něj zaútočil a tak se během minuty objevil za jeho zádami. Muž, který na něj zaútočil se podíval překvapeně před sebe, kde měla být jeho oběť. Nikde ho ale neviděl. Alexandr se proto tiše uchechtl za jeho zády a ledovým hlase pravil: Nehledáte náhodou mě a k čemu ta roztomilá basketbalová pálka? Muž sebou trhnul a otočil se směrem, odkud vycházel hlas. Ve svých rukách opět sevřel pálku pevněji a s novým odhodláním na upíra zaútočil. Alexandr akorát rychle uhnul a užíval si pohled a poněkud vyjeveného muže. V jeho očích mohl číst zmatek a z pachu mohl cítit strach, které se pomalu a jistě začali útočníka zmocňovat. Alexandr se na něm tedy ještě chvíli pásl s pohledem a pak se na něj pousmál, ovšem že si dal záležet aby dokonale vynikli jeho ostré a dlouhé špičáky. Momentálně i s pobavením pozoroval jak se můžu vyjevený pohled mění na vyděšený k smrti. Vyděl jak pomalu muž, couvá dozadu a tak ho nechal. Měl k tomu svůj důvod. Pomalu se k němu začal přibližovat a přitom nasadil milý dravčí úsměv s vyceněnými tesáky a začal se ptát. Copak hošíku nikdy jsi neviděl upíra? Víš, mám hlad a ty vypadáš na doopravdy velmi chutné sousto. Podle tvého zjevu soudím, že jsi jen obyčejný zlodějíček a příležitostní vrah. Tebe mi líto nebude. Řekni jakou máš krevní skupinu ? Já totiž nesnáším B pozitivní.

Muž na nic nečekal a po této otázce se prudce otočil a pokusil se zdrhnout. Jenže při tom přehlédl strom, který byl před ním a náraz ho hezky poslal do upíři náruče. Snažil se prát a bránit upírovi, který ho svíral v železném obětí ale co naplat. Veškerá jeho snaha byla marná a pak ho napadla náhle spásla myšlenka. Víte pane upíre ale já mám skupinu B pozitivní a když jí teda nemáte rád nemohl byste mě nechat žít? Alexandr tedy na pár okamžiku člověka pustil a prohlížel si ho, jenže náhle si olízl rty poněkud mlsně a jeho oči zazářili do tmy červeným světlem když odpověděl. Je mi to opravdu líto ale nemohu. Ve skutečností krevní skupina B pozitivní je má oblíbená. Víte její chuť mi připomíná dny kdy jsem byl člověkem závislým na hořké čokoládě. Po této odpovědi se na milého, promočeného člověka vrhnul a velmi snadno zabořil své tesáky do jeho krku a vypil krev. Pak se zadíval na mrtvolu a přemítal kam jí schová. No upřímně napadly ho zdejší zavřené šachty. Jen přece to nebude první mrtvola, kterou tam hodí. O mrtvolu míň nebo víc? Na tom přece nesejde a tak těla nepohodlného se zbavil. Pak vydal se Alexandr zpět domu a by se mohl vysprchovat a obléct do suchého. Jen přece musel ještě někoho zkontrolovat. O tři hodiny později nakláněl se nad dětskou postýlkou kde spalo malé dítko. Tak dlouho jí hledal než jí našel a teď noc co noc kontroluje jeli v pořádku. Možná kdyby věděl že to její matka nepřežije byl by se vydával za jejího strýce ale to nemohl vědět. Krom toho tak dlouho tu malou hledal než jí našel a tak jí ochrání, Jendou selhal u její matky ale u ní se to již nestane to slíbil sám sobě, a tak upír jenž 300 let starý byl zpět do svého bytu se vrátil aby ke spánku spokojenému se uložil neboť malá byla v pořádku a on byl již znavený vždyť svítání se blížilo a on měl poněkud zajímavý lov.

 

***

 

Takže pokud byste chtěli vědět jaký vztah je či bude mezi Alexandre a malou holčičku a proč jí hledal. Dejte mi vědět jinak se té povídky nedočkáte pač jí mam rozepsanou.

Omluva

Je m létoa le z osobních důvodu tes příští týden nebudu psát a ze stejých duvodu jsme nepsala ani tento týden tak s en amě nezlobte prosím

snad jen zlí sen

snad jen zlí sen

snad není to pravda

kde je najít tě mám

v očích tví

skví se pravda

jenž praví

že přítelkyně jsm

avšak ja naděje nevzdám se

á čekat vudu

snad ozveš se

sad odpovíš na zprávu mou

avška ted zmizels

a čiti tvé rudé v noci planou

avška ja čekat budu na zprávu mou

či snad prosbu

k upířímu národu mám

vy jenž při vladu stojíte

já žádám vás

abyste mi zprávu dali

co se stalou s kamarádkou mou

vím že živa jest avška nevím kde

snad princi temnoty má slav pasná

nebdou tobě lhostejná

tebe já se ptám též

tebe i žádá v tochosti

odpovět tvou čekavám

avšak v srdci svém starost mám

chystané básně , povídky a recenze

Milý , čtenáři a čtenířky či děti noci

Moc se omlouvám za zpoždění povídek ale bouhžel si ještě chvilku počkáte i na tu recenzi. Zkrátka dodělám tento týden obrázek k povídce a pak jí mohu s klidným srdcem vydat ale mám problém.Mám napsané dvě básně , ke všemu na Dráculu , fak tkdyby se mě někdo zeptal proč na něj píšu povídky a basně tak odpovím že nevím.Možná je zkrátka pro mě tak trošku i insirací i přes to co o něm trvdí dějiny. Upřímně kdo ví kde je pravda. Myslím že by to věděl jen Vlad či snad dokonce i ví ? Hm tot je otázka že ?. Tak či jinak mam na něj dvě básně a nevím kterou zveřejnita obě jsou již přepsané v notasi.Taky recenze po pravdě řečeno není hotová tu píšu zatím na papír a pak jí budu přepisovat.

Takže odopravdy se omlouvám že zde ještě nic nevyšlo ale nebojte výjde. Jinak všem přeji hezký den

Vítejte

Vítejte v rubrice , která je určena pro komentáře všech možných druhů a , které se netýkají žádných článků či nesouvisí s jejich tématem. Také s ezde máte možnost vyjádřit ohledně blogu a napsat si i o povídku když budete chtít. Upřímně nevím jestli je tato rubrika zbytečná ale vzhledem k tomu že se učastním soutěže tak se to asi bude hodit.JO asi zde budou dopadat i články o přírodě ale otho ste si asi už stačili všimnout.Tak aja se jdu vrátit k některým věcem co dělávám ráda

A taky musím jít napsat tu recenzo a dodělat ten obrázek konečně furt se nemužu strefot do toho jak ho chci nakreslit.

poznatek z dnešního dne

Znáte to snad všichni , co někdy píšete či kreslíte . Hodiny sedíte a lámete si hlavu nad tím co napsat a nakreslit. Jak něco napsat aby to dávalo smysl a líbílo se to a přitom to neznělo uměle. Či jak nakreslit něco co pohladí po duši a nebo vyděsí.

Upřímě s tou kresbou mám problém . Vím co chci nakreslit ale nevím jak. To je oprvadu krutý fakt a u psaní do povídky do sekce upíří povídky. No stejný případ v bleděmodrém vím co chci napsat ale nevím jak. No nevadí nevím sice jak napsat povídku ale asi hodím na papír základný myšlenky a uvidím. Někdy si říkám jeslti by se našel i odvážlivec jakýkoliv , který by byl schopný naslouchat mím uvahám a nebo uhýbat lítacím papírům.Protože věřte tomu nebo ne dneska mi lítali po pokoji čtvrtky a jentak mezi námi další lítat budou. Jediná utěcha je že jedna povídka je už dopsaná ale zas na druhou stranu jak mám sakra k tomu nakreslit ten obrázek co nosím v hlavě ??? Vím co to má být i jaké barvy použít ale jak to hodit na papír...no nemám ponětí, do toho venku sněží a sněhové vločky dopadají na okno.Který se nedá otevřít protože je zamrzlé takže nemužu z něj vykouknout a ven se podívat. Kdyby aspon ty sněhové vločky uměli poradit ale bouhžel nemumí a já jsem ztracená ted v myšlenkách a ůvahách. Vím je to divné , že to sem píši ale nechci aby si někdo myslela že jsem se vykašlala na upíří povídky, protože tak to není . Doopravdy mám zde dokončenou povídku ale snažím se k ní nakreslit i obrázek.Takže dokud nebude obrázek nebute tu ani ta povídka ale aby se neřeklo udělám menčí recenzi bud na film a nebo knihu. I když kniha byla posledně ale zase na film se mi nechce takže na knihu jsem to ale hrozný tvor. No nevadí jdu se vráti k tomu co chci ted dělat a uvidím jak to půjde ale kdyby tu byl někdo s návrhem jak mam tu kresbu udělat tak mi to sem napište nebo jak se aspon soustředit na povídku. Protože ted jsem opravdu ztracená ve světě fantazie a nevím jak z toho ven . Myšlenky kolem mě létají světelnou rychlostí a třepotají se jak motýlci ve větru. Jo a recenze no tak ta tu bude asi příští týden no možná dřív a bude v sekci upíří povídky . Jak jinak mám doma totiž jednu celkem zajímavou knihu o upírech , tak se máte na co těšit a nebo se toho děsit ? No to bude asi záležet na ůhlu pohledu. Mě upřímně ta kniha pobavila než cokoliv jiného. A hlavně mě tam pobavil článek o Dráculovi co tam je i když na druhou stranu mají pravdu a v čem ? No to se dozvíte až v té recenzi , ale na rovinu nečekejte nic co by upíry zesměšnilo protože nic takového v té knize opravdu není. A krom toho to by ta kniha asi letěla oknem ven. Takže se oprvadu ničeho zlého nebojte. No snad všichni pochopili co se tu snažím říci a ejslti ne no tak napiše na skyp a nebo do komentářů, moc ráda zodpovím jakýkoliv dotaz.

Jinak přeji hezký zasněžený dne všem čtenářům a čtenářkám.

Oznámení-nebo spíše omluvu

Moc se omlouvám ale tento týden nebudou asi články a to hned z několika důvodu.

1.Musím něco nejdřív přepsat

2. K dokončené povídce udělat obrázek

3. Dokončit povídku nebo psíše dopsat mam jen ůvod a i to budu asi měnit

4.Musím se vyspat fakt v poslední době funguju jen na půl

To jsou ais tak všechny důvody tak se mějte hezky pro dnešek

Aktualizace pravidel

Takže jen pro jistotu menčí aktualizace pravidel. Nemám jich moc jen dvě.

1.Žádné kopírovaní článků, obrázků nebo fotografii bez mého souhlasu.

2.Žádné vulgární komentáře

to je tak vše a jinač hezký zbytek dne přeji vám

zimní doba aneb co se dá udělat pro zvířátka

Venku mrzne a sníh se k zemi vznáší. Na jednu stranu je to dobře příroda potřebuje sníh, aby se doplnili zásoby vody a půda si odpočala. Rostliny mají na sobě izolaci od mrazu, ale na druhou stranu v naší společnosti žijí i němé tváře pro, které je toto období zkouškou odolnosti , tukových zásob či skrýší s potravou anebo hledaní potraviny. Myslím , že vám došlo již o kom je řeč. Mluvím zde o lesní zvěři, ptácích a vodních živočiších.

Ti , kteří vlastní rybníky tuší že budou muset udělat díry do ledu jakmile bude moc silný aby ryby neuhynuli a myslivci ? No pro ty je důležité aby měli co dávat do krmelců zvířatům. Avšak nemusí to být jen myslivci mohou to být i ostatní lidé. Vždyť kolikrát máte doma suchý chléb ? Tak nač ho vyhazovat když se může dát do krmelce a nebo jablka ze sklizně ? Když víte , že je sami nespotřebuje tak proč jich pár nedat zvířátkům , která to v zimě potřebují ? Máte zahradu ? Jestli ano tak kupte pro ptáčky lojový koule a pro veverky oříšky. Chodíte rádi do lesa ? Tak co si místo alkoholu nebo cigaret koupit mrkev a zelí a odnést do lesa lesní zvěři ? Po celý rok se kácí lesy a někdy i vysazují nové stromky. Jenže jakmile přijde zima je plno lidí hluchých a slepých. Při silvestru si jdou házet petardy do lesa a je jim jedno že tak děsí lesní zvěř. Když napadne sníh ani se neobtěžují něco donést zvířatům aby jim aspoň trošku ulehčili život v zimě .

Proto si prosím dejte ruku na srdce a pokavad máte aspoň trochu soucitu kupte jim zeleninu a jablka a doneste jim to do krmelců neboť zima je zlá hlavně pro lesní zvěř a pro ptactvo. Tak prosím kupte i něco těm ptáčkům zpěváčkům bud slunečnicová semínka , lojové koule a pro veverky oříšky ať tolik nestrádají a na jaře ať opět z plna hrdla zpívají.

Život a smrt Romea a Julie -2.kap.závěr

Vyčkala momentu, kdy k ní Romeo přišel s tím, že si něco zapomněl v práci a vrací se proto do práce, avšak sama Julie se tedy dala do realizace svého plánu. Když Romeo šel za svou milenkou.

Opatrně a nenápadně se sekerou poškodila nohu u židle, kterou dala na balkon a vrátila sekeru na své místo. Šla připravit Romerovo oblíbené jídlo a víno k večeři. Poté co se Romeo vrátil od své milenky, tvářila se Julie na něj přímo andělsky a po celý čas večeře se o něj starala a dokonce i víno mu dolévala. Romeo nic zlého netušící po dobré večeři usnul, avšak ne na dlouho, neboť Julie celá nešťastná Romea po hodině probudila s tím, že má šílenou chuť na hrozno, a protože byl Romeo opilý a rozespalý, sám od sebe se jí nabídnul, že jí hrozno utrhne. Rozespalý po židli lezl, když tu náhle noha od židle jeho váhu neudržela a noha se pod ním odlomila a Romeo náhle rovnováhu svou ztratil. A dolů se řídil až k zemi, kde při pádu vaz si zlomil. Julii nejdřív vše uklidila, a pak dolů seběhla a srderyvě naříkat začala, že o svou lásku a otce svého dítěte přišla. Lidé se k ní seběhli a utěšovat jí začali. Neboť těhotná a bez manžela byla ta ubohá neštastnice a vdovou se tak stala zámožnou.

Vyšetřování, jenž proběhlo, vše označilo za nešťastnou náhodu a Julie se vrátila zpět do Verony, avšak za muže svého zde pojala Parise, jenž po narození Hermiony bez vysvětlení zmizel. Mnozí si mysleli, že nesnesl pomyšlení, že prvorozené dítě není jeho, a tak odešel. Avšak Julie se potutelně usmívala po jeho zmizení a sklep svá tajemství nechal si. Dva roky po Parisovi si Julie vzala Harryho Potra, pravého otce své dcery Hermiony, a spolu žili šťastně až do smrti a ještě chlapec se jménem Sirius se jim narodil.

O 50 let později, v době kdy děti byly dospělé a Julie nežila, probíhala ve sklepě přestvaba a k překvapení všech zde byly nalezeny ostatky Parise. Pitva prokázala, že byl otráven a že Julie ve skutečnosti byla hodnou černou vdovou a to je konec našeho příběhu.

 

<< Kapitola 1. | Povidky

Život a smrt Romea a Julie - 1.kapitola

Četli jste někdy Romea a Julie? Já ano a, také jsem na tuto knihu měla ve škole napsat jiný konec. Jak by vše dopadlo kdyby Romeo přežil, byli by nakonec spolu šťastný ?Nebo by osud byl zcela a naprosto jiný ?
Nechte se proto unášet příběhem jenž začíná v moment kdy Julie procitá ze svého spánku.

*** 

 

Julie procitla v hrobce Kapuletů a její zrak padl na tělo jejího milence, jenž nejevil žádné známky života. V ten moment jako by se Juliino srdce zastavilo a zoufalá milenka padla na kolena vedle těla Romea, kde se dala do srdcervného pláče, když tu náhle Romeo otevřel oči a svou milou přitáhl k sobě, aby jí mohl políbit na její rudé rty. Julie byla šťastná, avšak oba si uvědomovali, že není času nazbyt a musí zmizet z města Verona.

Oba milenci, tedy pod rouškou tmy, prchli z Verony do Kanady, kde opět uzavřeli manželský slib a začali spolu žít. Mnohý člověk by si pomyslel žili spolu šťastně až do smrti, avšak skutečnost byla jiná, neboť po třech měsících se začala projevovat Romeova pravá tvář.

Jenž měla doopravdy daleko od věrného manžela či milence. Již po třech měsících společného soužití začali po sobě Romeo a Julie štěkat jak psi, kteří se hádají o jednu kost. Jenž v tomto případě nešlo o kost, ale o dítě, jenž Julie nosila pod svým srdcem. Byla již v třetím měsíci těhotenství, když posbírala odvahu, aby tuto šťastnou novinu oznámila Romeovi.

 

K oznámení této novinky si vybrala právě dnešek a s bušícím srdcem oznámila Romeovi tuto novinku.

"Miláčku, budeme mít dítě. Jsem těhotná," oznámila Julie, Romeovi při večeři.

Po těchto slovech zavládlo v kuchyni tíživé ticho, které však nemělo dlouhé trvání. Po té chvíli Romeo zbrutálněl v obličeji a začal na Julii křičet: "Přiznej se, to není moje dítě. To je dítě toho tvého Harryho Pottra, toho opraváře, který nám tu údajně opravoval pojistky!" křičel Romeo jak smyslů zbavený a přitom viděl rudě. Také začal házet židlemi a jinými věcmi po kuchyni. Většina z nich přitom mířila na místo kde předím seděla Julie.

Julie, která zachovala klid a pro jistotu se duchapřítomně schovala v kuchyni pod sůl, takže se jí nic nestalo. Pravila klidným hlasem: "Ale, miláčku, to ty jsi zavolal opráváře. Brečel jsi tu jak malá holka, že neumíš opravit pojistky. A ještě něco Harymu se nelíbím já, ale ty. Víš, on je na muže a ne na ženy. A také nevím, kdo tu brečel jak malá holka a křičel, že do sklepa nepůjde, že to se radši otráví, než abys tam šel opravit pojistky. Že se bojíš prý pavouků a myší."

Po tomto proslovu se Romeo uklidnil a šel do obyváku, aby mohl zavolat a postěžovat si své milence Veronice. Byl přesvědčen, že Julie o ní neví. Avšak té bylo podezřelé, jak se Romeo věčně vytrácí, a tak si na něj najmula osobní detektiva Albuse Brumbára a ten jí informoval o tom, že její manžel má milenku. Od té doby se v Juliině mysli rodil dnem za dnem přímo ďábelský plán.

 

Povidky | Kapitola 2. >>

Oznamení

Tak pozor do týdne ani ne sem přiletí nová povídka.Nebo spíše konečně jsme přepsala Romea a Julie a ještě k tomu trošku i poupravila celou slohovku , takže fakt doufám že se bude líbit.

Vzhledem k tomu že v této rubrice mám poslední článek z 10 června ( to jako fakt ?) Tak je načase to trošku maličko napravit a totéž i u básní . No narovinu o nic nepříjdou ani čtenáři co si čtou upíří povídky i tam během tohoto měsíce přibude povídka teda spíš povídky . Upřímně u povídek do rubriky upíří povídky mám rozepsané dvě :-D. Hm ani je nemužu popsat . Sama nevím co z toho vyleze.No povídky budou a tak mizím ale ne spát nýbrž psát . Nejsem unavená a noc je přece mladá. Jen by mě zajímalo jak budu dneska vstávat no nic mizím povídky čekají , a ještě něco kdybyste tu chtěli mít povídku na přání napište mi bud do komentáře a nebo do zpráv autorovi. Pokusím se jí napsat ale na rovinu jen a pouze pokud to bude téma bez erotiky.