Život a smrt Romea a Julie - 1.kapitola

Četli jste někdy Romea a Julie? Já ano a, také jsem na tuto knihu měla ve škole napsat jiný konec. Jak by vše dopadlo kdyby Romeo přežil, byli by nakonec spolu šťastný ?Nebo by osud byl zcela a naprosto jiný ?
Nechte se proto unášet příběhem jenž začíná v moment kdy Julie procitá ze svého spánku.

*** 

 

Julie procitla v hrobce Kapuletů a její zrak padl na tělo jejího milence, jenž nejevil žádné známky života. V ten moment jako by se Juliino srdce zastavilo a zoufalá milenka padla na kolena vedle těla Romea, kde se dala do srdcervného pláče, když tu náhle Romeo otevřel oči a svou milou přitáhl k sobě, aby jí mohl políbit na její rudé rty. Julie byla šťastná, avšak oba si uvědomovali, že není času nazbyt a musí zmizet z města Verona.

Oba milenci, tedy pod rouškou tmy, prchli z Verony do Kanady, kde opět uzavřeli manželský slib a začali spolu žít. Mnohý člověk by si pomyslel žili spolu šťastně až do smrti, avšak skutečnost byla jiná, neboť po třech měsících se začala projevovat Romeova pravá tvář.

Jenž měla doopravdy daleko od věrného manžela či milence. Již po třech měsících společného soužití začali po sobě Romeo a Julie štěkat jak psi, kteří se hádají o jednu kost. Jenž v tomto případě nešlo o kost, ale o dítě, jenž Julie nosila pod svým srdcem. Byla již v třetím měsíci těhotenství, když posbírala odvahu, aby tuto šťastnou novinu oznámila Romeovi.

 

K oznámení této novinky si vybrala právě dnešek a s bušícím srdcem oznámila Romeovi tuto novinku.

"Miláčku, budeme mít dítě. Jsem těhotná," oznámila Julie, Romeovi při večeři.

Po těchto slovech zavládlo v kuchyni tíživé ticho, které však nemělo dlouhé trvání. Po té chvíli Romeo zbrutálněl v obličeji a začal na Julii křičet: "Přiznej se, to není moje dítě. To je dítě toho tvého Harryho Pottra, toho opraváře, který nám tu údajně opravoval pojistky!" křičel Romeo jak smyslů zbavený a přitom viděl rudě. Také začal házet židlemi a jinými věcmi po kuchyni. Většina z nich přitom mířila na místo kde předím seděla Julie.

Julie, která zachovala klid a pro jistotu se duchapřítomně schovala v kuchyni pod sůl, takže se jí nic nestalo. Pravila klidným hlasem: "Ale, miláčku, to ty jsi zavolal opráváře. Brečel jsi tu jak malá holka, že neumíš opravit pojistky. A ještě něco Harymu se nelíbím já, ale ty. Víš, on je na muže a ne na ženy. A také nevím, kdo tu brečel jak malá holka a křičel, že do sklepa nepůjde, že to se radši otráví, než abys tam šel opravit pojistky. Že se bojíš prý pavouků a myší."

Po tomto proslovu se Romeo uklidnil a šel do obyváku, aby mohl zavolat a postěžovat si své milence Veronice. Byl přesvědčen, že Julie o ní neví. Avšak té bylo podezřelé, jak se Romeo věčně vytrácí, a tak si na něj najmula osobní detektiva Albuse Brumbára a ten jí informoval o tom, že její manžel má milenku. Od té doby se v Juliině mysli rodil dnem za dnem přímo ďábelský plán.

 

Povidky | Kapitola 2. >>