Dopis

Co vše se může skrývat za jediným slovem a nebo spíše tématem týdne je někdy až k neuvěření. Ale i přesto je to celkem zajímavé téma.

Dopisy , byli kdysi součástí života každého z nás než přišly na řadu e-mail, mobily a různé sociální sítě. Nemluvně také o zdražování poštovného , které dopisům zasadilo jednu z posledních ran . Podle mého názoru měli dopisy jednu výhodu a to , že dokázaly povzbudit a nebo potěšit. Protože ten kdo ty dopisy psal se do nich snažil vložit i své pocity a poslat tak na dálku někomu svojí podporu. Dokonce se dala k dopisu přihodit i vlastní kresba. Což byla celkem výhoda . Netvrdím , že se pokusit potěšit na dálku někoho jiného nedá i jinak než s dopisem , že různé komunikační prostředky k tomu nemusí pomoci. Ten kdo chce dokáže vložit city i s tichu podporou i do různých zpráv jenž posílá přes internet ale myslím si že u dopisu to bylo zkrátka jiné. Když jste otevřeli obálku mohli jste cítit jisté chvění, nedočkavost a netrpělivost. A na vaší tváři pak pohrával úsměv. Pokavad jste dopis psali mohl jste naslouchat zvuku propisky či pera jenž se pohybovalo po papíře a zcela se díky tomu oddat myšlenkám , jenž jste chtěli zachytit a poslat dál.

Sice nevýhodu bylo doba , během , které se muselo čekat na doručení dopisu či na odpověď ale jedním jste si mohli být zcela a naprosto jistý. A to s tím že ta podpora , která byla vložena do dopisu se na sto procent té osůbce , které jste psali .

Ale teď již dopisy skoro nikomu nechodí a nikdo se je ani nesnaží posílat což je podle mě celkem velká škoda. Protože , až dopisy zaniknou docela ,mnoho upřímných úsměvů zanikne i s nimi.

Jak si přeberete to co jsem napsala je jen a pouze na vás. A když budete chtít tak se klidně i zeptejte když něco nebudete chápat v tomto článku.