Tato básen vznikla dneska a její napsání nebylo v plánu avšak přesto jí zveřejnuji ještě dnes i když normálně vydámám básně a povídky až o víkendu.
Smutek na duši usedá jak motýl noční
Jenž mokrá křídla má
Avšak přesto vzlétnout se snaží zas a zas
Avšak znova k zemi dopadá
A přesto naděje se nezdává
Neboť smutek napovrch vyplouvá zas
Jenž v podobě slz motýlí křídla zmáčí zas
Avšak nastane čas až jemní vánek zafouká
Jenž křídla motýlí osuší a snad motýl noční k nebi vzlétne zas
Neb slzy jenž smutek vyvolal zmizí zas
Až přejde jejich čas
Či snad ruka něčí z tváře setře slzy jenž k zemi kanou
V níž skrývají se pocity jenž smutek ve skutečnosti skrývají
Jenž v hořké slzy se mění neb z očí kanou zas a zas
Slzy jenž smutek vyvolal
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář.Jakmile.budu moci přečtu si ho.🐱