Ztracená karavana -část osmá první část

Pozor , upozornění nejsem autorkou písně velrybářská výprava , jen a pouze jsme si jízačala prozpěvvat během psaní této kapitoly.

Příštího rána , kdy se všichni probudili svolal David , schůzku. Díky nočnímu vytí se je rozhodl seznámit , s nezveřejněnou částí deníku ,která pojednává o ztraceném městě , jehož název nikdo nezná. A , také o tom co se stalo , tedy alespoň částečně se ztracenou karavanou , za předpokladu , že se tomu dá věřit ovšem.

Při zahájení schůze si všiml, že všichni mají kruhy pod očima, dokonce i Vojta . Jediný kdo vypadal svěže byli vojáci neboli jejich ochranka. Zrovna tyto muže nic nerozhází i když ….Co to proboha mají na sobě za Egyptské symboly ?? Napadlo v duchu Davida .

Byl nervózní a tak si odkašlal a začal mluvit." Milý přátelé , kolegové , kolegyně a ochranko. Včera jsme došli k nějakému začátku zbytku města či co to je. To přesně nevíme zatím. Ale rozhodně se musíme domluvit na výpravu ….

Dál větu nedokončil protože do toho začal Vojta zpívat :

"Výprava , nezdařila se protože nejeli jsme na velryby ale na mrože.

Lálalala lalalalal alalalala…………..

V tomhle kraji beztak nemáš žádnou legraci

Lalalalalalalalalalalalalala……………..

Tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok .

Vytí zvířat pouštních se pouští rozléhá , husí kůži z toho máš. Že já cvok jel do Egypta a ne do Grónska radši , kde je grog . "

Jakmile Vojta dozpíval , stanem se otřásl výbuch smíchu , a pak Davidův hlas.

" Vojto , nezlob se ale zpíváš falešně a příště mě nepřerušuj děkuji.

Takže , kde jsem to byl , ach už vím .Než se domluvíme na výpravě je zde něco co bych vám moc rád přečetl z deníku jednoho členu ztracené karavany. Všechny otázky zodpovím až po přečtení následujících stran je vám to jasné ??"

Odpovědí Davidovi bylo sborové ano. A tak se tedy dal do čtení deníku.

16.6.1905

Milý deníčku ,

nevím jak to napsat a přitom nepanikařit ale právě dneska jsme asi zabloudili. Rychle se stmívá a nedaleko nás se nachází ruiny starého města jen nevím jaké. Je pondělí a doopravdy se již stmívá.

Náš , vůdce říká , že je vše v pořádku ale přesto jsem vyděl jak se při pohledu na ruiny pokřižoval. Dal nám zákaz přiblížit se k těm ruinám , dokonce do nich vkročit. Máme se od nich zkrátka držet co nejdál. Jenže , to nejde, jsem archeolog a ruiny , rozhodně miluji . Musím tam zítra za každou cenu. Přímo magneticky mě přitahují a mám takové tušení , že nejsem sám. Vypadá to že to přitahuji i Harryho , ale ten se tím směrem dívá jak blázen.

Kamil se mě snaží od této cesty odradit. Smůla jsem rozhodnut ,zítra ráno vyrážím. I přes zákaz. Jen to vití je divné ale jsme pevně rozhodnut se tam vydat. Těm pověrám nevěřím……