Úvod
Miluji přírodu a nestydím se za to milé děti noci, a to je možná důvod i proč jsem se rozhodla pro napsání této povídky. Povídky , která vás snad potěší a aspoň trošku na duši pohladí.
Také se omlouvám , že jsem upíří povídky poněkud zanedbávala , i když jak tak se koukám , budu tuto menší chybu napravit i u básních. A tak snad se moc nezlobíte , že místo povídek zde na vás vykoukli jen a pouze dvě recenze.
Vlastně celkem se můžete začít těšit n povídku Píseň lesa .O čem bude nepovím ale něco málo snad již napsat mohu. Možná to ve vás , milé děti noci zvědavost probudí.
Šelest listů , jenž v korunách stromu zní,
který jemný vánek rozezní
V píseň lesa se promění,
jenž se právě probouzí,
neb sluneční paprsky jemně les probouzí
avšak ty jenž les střeží k spánku se ukládají
nežli jejich čas probuzení naplní se
a rudé oči jak rubín ,
s příchodem tmy opět probudí se.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář.Jakmile.budu moci přečtu si ho.🐱