Ukecaný článek

 Milí čtenáři, milé čtenářky a nebo spíše převážně, milé děti noci,
tak by mě zajímalo jaký jste měli víkend? Já v sobotu pomáhala na za hradě plus jsem se byla ještě postarat o kočky. Jejich panička totiž jela na akci. V neděli jsem byla doma a přepisovala alespoň něco málo ze článků, jenž jsem měla napsané v sešitě.

Takže chudák Starling bude mít co opravovat. Ale na druhou stranu Cesta snu začne být opět aktivní. I přesto, že jsem měla a nebo mám období tak trošku jak na houpačce. Ale nevadí, osobně si myslím, že vše bude v pořádku, teda doufám.

No nic zpět k blogu a k prvnímu článku po měsíci. No to jde myslela jsem, že to bude horší, ale nic nezveřejnit měsíc to ještě jde. Takže jdeme udělat menší průřez minulým rokem a začátkem u tohoto roku.

V první řadě narodila se mi neteř, teď je jí pomalu 8 měsíců. Minulý rok byl trošku stresujicí a já se dvakrát málem sesypala kvůli práci, kterou už nemám. O práci jsem přišla letos. Takže teď hledám něco jiného. A ne na úřadě práce mě to nebaví…

Jinak jak všichni jistě víte mám doma Čerta, poslední dobou mu říkám lepidlo. Vážně - jdu nakoupit, příjdu domu a už po mě leze. Ráno vstanu a už nese v tlamičce provázek a dostat do něj tabletku na odčervení je boj minimálně na 5 minut. No a čištěsní zoubku zase na 10 minut.

 Je to miláček, ale občas na zabití. Hlavně je hodně paličatý. Hrozně moc se těším na tento týden pač pár dní budu doma sama. Vlastně kecám nebudu sama, mám tu Čerta.

Jestli jste článek dočetly až sem, tak vám děkuji a věřte, že občas jsem ukecaná .

A jinak přeji všem hezký den.

S pozdravem Vaše Irí