Na hraně

Slovní spojení na hraně může znamenat pro každého něco jiného, pro někoho to může být něco, co se týká porušení zákona a pro jiné zas něco co se týká psychického stavu.

Nejdříve se slovní spojení na hraně podíváme z pohledu zákona. Pokavad je něco na hraně, znamená to , že je zde jistá tenká hranice, mezi tím co je z pohledu zákona špatné a co dobré.

Například: Může se jednat o člověka, který touží po penězích a zvažuje různé způsoby, jak k těm penězům přijít. Není nic špatného, na tom když někdo přemýšlí jak uspořit co nejvíce peněz ale pokud si třeba představuje vykradení banky, začíná to být již na velmi tenké hranici mezitím co je správné a co špatné. Ono není to tak zlé když někoho napadne jaké by to bylo vykrást banku a třeba o tom napíše povídku. Horší je již, když si ten člověk s touto myšlenkou začne zcela vážně pohrávat a pomalu a jistě začít spřádat plány na loupež. Ano v této fázi z toho ještě může vycouvat ale i tak se začíná již pohybovat na hraně zákona a toho co je správné. Bud pokušení odolá a nebo mu podlehne.

Ted se ,jdeme na totéž slovní spojení podívat z pohledu lidské psychiky. Psychika je někdy u některých jedinců velmi křehká věc a proto se někteří lidé pohybují mezi psychickým vypětím a zhroucením. Už ten fakt , že je na někoho něčeho příliš by měl blikat jak varovné rudé světýlko , které by ten člověk ignorovat neměl ale stává se , že často bohužel ignoruje a pak se diví ,že se jednoho krásného slunečního dne psychicky zhroutí. Ještě před tímto zhroucením , ke kterému bývá v některých případech jen krůček , mohou vést i jisté události . Z dlouhodobého hlediska za to může například : šikana ve škole , napjaté rodinné prostředí, které může vést i k touze z té rodiny vypadnout co nejdříve. Někdy se stane , že si ten člověk uvědomuje že je na konci svých psychických sil ( jestli chcete tak na samotné hraně) a od psychického zhroucení toho člověka , může dělit jen a pouze pár krůčků a stejně i tak jediný krok. Krok , který je na hraně mezi psychickým vypětím a samotným zhroucením. Když se takový člověk zhroutí tak většinou není nikdo u něj ani pro něj. Protože jeho okolí ty varovný signály přehlíží. Signály a tiché volaní o pomoc , které většinou a nebo spíše nikdy neslyší ani rodina toho člověka.

Tohle jsou dva příklady , kterým mají něco málo a nebo mnoho společného se samotou hranou . Dala jsem je sem , protože jsem nemusela . Žádalo si to menší zamyšlení takže jestli je tento článek moc povrchní tak se omlouvám ale nic lepšího , než to co jsem napsala mě na toto téma napsat nenapadlo……