Dárek pro upíry a upírky k vánocům.

Milé upírky a milí upíři,

máme zde vánoční čas a protože by nebylo spravedlivé, abyste byli bez dárku, přináším pro vás pro všechny jako dárek povídku. Takže doopravdy doufám, že se vám bude líbit. A také vám všem přeji veselé a šťastné vánoce.

 

***

 

Sněhová vločka stíhá sněhovou vločku a pokrývka, jenž se tvoří, krajinu pomalu zahaluje do bílých přikrývek. Slunce zapadá a měsíc vychází. V úplňku bílý sníh se třpytí jak diamanty noci. Větve stromů jsou obtěžkány sněhem a v krmelcích se potrava pro zvířata z lesa nachází. V lese vypadá to jak v pohádce. Rampouchy z domu ve viktoriánského stylu, z okapů visí a vše v okolí domu mírumilovně vypadá. Zasněžená zahrada působí dojmem, že nikdo doma není. Jen plot natřený, dům opravený dává znát, že v tom domě v samotném středu lesa někdo bydlí. I když na první pohled to vypadá, že dům je pro dnešní den opuštěný.

Jediná známka toho, že dům je obydlen je blížící se návštěva a kouř, jenž z komínu k nebi stoupá. Upír, jenž se blíží, vypadá na první pohled vznešeně, jeho chůze je lehká a na rtech mu pohrává mírný úsměv. V jeho očích odráží se moudrost a léta zkušeností, není nic, co by ho mohlo překvapit, alespoň tak to na první pohled vypadá. I když to tak vypadá, pravda je jiná. Po celou cestu je ostražitý a vnímá okolí kolem sebe.

Čím víc se blíží k domu, tím větší podezření má, že pozvání od Alexandry a Alexandra není jen tak. Snad na první pohled se to zdá, že nevinné pozvání přátelské je, vždyť oba při něm věrně stojí .V domě se nachází ještě jedna bytost, jejíž srdce tluče. Přemýšlí koho tam ještě mají a proč trvali, aby se co nejdříve dostavil. Pevně a odhodlaně na dveře zaklepe. Alexandra otevírá a návštěvu vzácnou s úsměvem milým vítá, upíra z rodu vznešeného zve dál. Jen přece má ho svým způsobem ráda.

Vlada vede dál do domu, kde k jeho překvapení na něj čekají i další upíři a upírky. Vždyť vánoční čas nastal, a tak i vánoční večírek může začít též. Vždyť sám Vlad Tepeš již dorazil, avšak ještě překvapení pro něj Alexandra má. Dar ze všech nejlepší od srdce darovaný a hlavně s upřímností. Nejdříve kniha a pak košík s mašlí, přes který je přehozena jen tak lehce dečka s otvory pro dýchání. Když Vlad dá dečku pryč, z košíku se na něj kouká malé černé kotě s bílými ponožkami, s bílou špičkou ocásku a též s bílou náprsenkou. Kotě je nalezenec, kterého našla Alexandra, a protože jí nenapadlo s kotětem nic lepšího, rozhodla se ho dát darem upírovi, který má u sebe doma místa víc než dost.

Po těchto dárcích, které Vlad přijal, mohl začít vánoční večírek, kde se podávala čerstvá krev a jiné laskominy určené pro upíry a upírky a kde výzdoba dokázala navodit vánoční náladu, ale zároveň přesto nezapřela, že oslava se koná v domě, kde žijí upíří sourozenci.

A tak si všichni upíři a upírky i s Vladem a jeho nejbližšími užili pohodový vánoční večírek.