Ty víš kdo jsi I

Pozor napadli mě dvě básně tak zde je první

Ty víš kdo jsi

Avšak ostatní to neví

Jsi princem temným

Jenž v temnotě se skrývá

A z temnoty samotné lid svůj chrání

Avšak krutým i spravedlivým dokážeš být

Neb doba ve které jsi se zrodil

Krutostí svou známá byla

Avšak přesto cestu tvou ti ukázala

Neb tvojí cestou byla

Ty víš kdo jsi avšak ostatní to neví

Jsi temný princem jenž bez bázně a hany chrání

Jenž v temnotě přítele má

Neboť ta ti svou náruč otevírá

Avšak i přesto všechno svět a lid svůj chráníš

Jsi andělem avšak i upírem

Jsi sám sebou neboť temným princem zrodil ses

Jsi světlem avšak i temnotou

Avšak sám dobře víš kým jsi

snad jen zlí sen

snad jen zlí sen

snad není to pravda

kde je najít tě mám

v očích tví

skví se pravda

jenž praví

že přítelkyně jsm

avšak ja naděje nevzdám se

á čekat vudu

snad ozveš se

sad odpovíš na zprávu mou

avška ted zmizels

a čiti tvé rudé v noci planou

avška ja čekat budu na zprávu mou

či snad prosbu

k upířímu národu mám

vy jenž při vladu stojíte

já žádám vás

abyste mi zprávu dali

co se stalou s kamarádkou mou

vím že živa jest avška nevím kde

snad princi temnoty má slav pasná

nebdou tobě lhostejná

tebe já se ptám též

tebe i žádá v tochosti

odpovět tvou čekavám

avšak v srdci svém starost mám

Upír

Báseň upír je věnována všem upírům a upírkám, kteří tiše bdí a nedovolují temnotě, aby pohltila svět lidí, neb bez nich ať je to sebevíce neuvěřitelné by byl tento svět již zatracený. Tak snad přijmou tuto báseň jak formu poděkování a já jen doufám, že se bude líbit a osloví ty co oslovit má .

Jsi upírem, avšak nejsi sám

sám víš, že svého pána máš

avšak ty nezradíš pána svého

neb zrady jeho třes se třes

neb potrestán pak budeš zle

Tiše v temných stínech noci

Pod ochranou noční tmy

Sám líčíš past na svou kořist zas

Avšak oči tvé rudé jak rubíny

Do okolí tvého září zas

Neb rudou zář v nich máš

Či snad černé jak noc jsou

Oči tvé jenž rudé jinak při lovu jsou ?

Avšak nezapomínej zas

Jsi upírem avšak nejsi sám

Svého pána máš

Jenž ke rtům tvým pohár krve přiložil

Neb věčný život ti v něm dal

Avšak on pánem nyní tvým jest

Ten jenž ti tento dar dal

Neb v důvěru v tebe má

Tak pevně při něm stůj a věrný buď

Neb se svými druhy důležitou věc znáš

Avšak i víš, že nikdy nejsi sám neb své věrné druhy máš

Avšak i tak svornost jenž na skále stojí znáš

Přátelství jenž staletí překoná máš

Avšak lásku nekonečnou snad sám jednoho dne zříš

Avšak i poznáš sám či snad již jí znáš ?

Tak hrdě a vzpřímeně stůj

Avšak nikdy nezrazuj

Neb síla tvá v kolektivu a v přátelství spočívá

Temný prin

Temný princ přišel k nám

na křídlech noci přiletěl

k nám.

Sám a sám bez strachu a

hany

celému světu čelí avšak ne

sám

na rtech jeho mírný úsměv

pohrává

když domu mezi své se

navrací

avšak předtím snad ještě

svá tajemství pečlivě skryl

před zraky smrtelníky

neb již on dávno sám

dítětem noci jest

jenž skryté ve stínech tiše číhá

na ty jenž se vůči němu

provinili

a nežli domů ke svým se

navrátí

spravedlnost dávnou vykoná

neb bezpráví on potrestá

Dráculova slza

Po tváři tvé jediná slza skanula,
neb zlá zvěst k tobě se dostala.
Jen zvěst pro tebe zlá,
že tvá láska jediná život si vzala,
neb nepřítelem oklamána byla.
Ty živ zdráv ses navrátil,
jí jsi však již nespatřil.

Úsměv, dotyk, polibek,
hlas její jemný již odvál čas
a srdce tvé zatvrzelé změnilo se v led,
jenž milovat teď nechce, neb nenalezá klid
nenalézá, co hledá.

Avšak po nocích stále hledá, co ztracená jest,
snad jednoho dne nalezne a zpět navrátí se cit,
jenž tiše spí hluboko v srdci skryt před světem.

Hej Dráculo

Hej, Dráculo, spíš či bdíš?

Tak se tě jen tak ptám či fikcí nebo snad skutečnosi jsi,

lítáš někde po nocích?

Nebo již ve své hrobce někde navždy sníš.

Hej, Dráculo, tak se tě ptám sníš či bdíš a po nocích

chodíš na lov do ulic?

Svou vizáž jsi změnil nebo se snad mýlím.

Vypadáš stále jak ten nemilostrdný bojovník?

Nebo byla snad ve tvém srci kromě surovosti i láska?

Odpovíš mi či budeš mlčet dál?

Tak naposled se tě ptám: Hej, Dráculo, sníš či bdíš?

Nebo svůj věčný sen někde v hrobce sníš?

Pakli, že ne tak odpověz nebo snad jsi stále zatrvzelí bojovník?

Hej, Dráculo, slyšíš? Já vím, že tě snad ruším,

avšak o audienci tebe žádám snad teda odpovíš mi,

jestliže v tvém srdci kůl nevězí?

Pak tedy věř, že tebe já o audienci žádám a na tvou odpověd čekám,

snad se jí dočkám teda pokavaď někde v hrobě tvé kosti se již neobrátili v prach.

Hej, Dráculo, bdíš či spíš?

Teď naposledy se tě vážně ptám či fikcí, snem nebo skutečností jsi a přes sny se kontaktovat dáš?

Na tvou odpověď já čekám, neboť naléhavou otázku mám a tak doufám,

že zapíchnut kůlem ještě nejsi a snad, že jsi ve skutečnosti nebyl zas až tak panovným strašilivým,

jak dějiny uváděj.

Tímto se s tebou loučím a naposledy o audienci žádám

sice jen pro dnešek, však tomu sám věř,jestliže v hrobě nehniješ.