O dvě století později
V mořských vlnách při východu slunce se poklidně pohubovala stará láhev. Vlny jí pomalu nesly až na písečný břeh, po kterém se procházel samotný Albert Einstein. Mladý ambiciózní vědec, kterému nebylo žádné dobrodružství cizí, a přesto měl pocit, že před ním žádná nová výzva není.
Aspoň to si myslel, do doby než k jeho nohám mořské vlny vyplavily láhev se vzkazem. Je sice pravda, že si jí všiml hlavně, protože málem po ní uklouznul, ale zvědavost mu nedala, a tak jí zvedl z písku a vzkaz z ní vyndal. Snažil se přečíst, co na starém pergamenu bylo psáno, avšak sám musel uznat, že při východu slunce se špatně čte, a tak se vydal domů, kde si na vzkaz hodlal posvít lampou. Cítil nervozitu a napětí, když dorazil domů a rozsvítil. Pod světlem lampy četl zprávu, jenž pro něj byla šokující. Chtěl vyvrátit, či potvrdit to co stojí psáno v pergamenu, a tak se rozhodl najít záhadný ostrov sám. Ostrov mohl snadno najít podle souřadnic, jenž byly napsány v rohu papíru. Prokazatelně jinou rukou než byl psán vzkaz. A tak se téhož dne vydal sehnat loď a zásoby na cestu dalekou.
Cesta trvala cele tri dny Po celé tři dny trvala cesta, jenž byla , již od samotného počátku překvapivě bez komplikací. Moře bylo klidné a ne rozbouřené, také vítr jemně vál a plachty lodě napínal a posádka? Ta se těšila na dobrodružství, jenž je k sobě lákalo a volalo. A přitom nikdo netušil, co dny příští přinesou, když před nimi se ostrov objevil.
Ostrov již zpočátku budil děsivý dojmem, ale zároveň dokázal zaujmout se zříceninou starého chrámu. Nikde nebyl slyšet zpěv ptáku, a jen vítr šustil s listím v korunách stromů. Vydali se tedy po zarostlé cestě dál. Hlouběji do samotného srdce ostrova. Zde nalezli vysoký chrám vytesaný ve skále a vodopád, jehož voda byla křišťálově čistá. Šli blíže k vodopádu, když náhle uslyšeli jemný zpěv, jenž vycházel z chrámu. Rozhodli se tedy nejdříve prozkoumat chrám samotný, ale to byla osudová chyba. Ve vnitř chrámu na ně spadla nastražená síť z níž se nemohli dostat ven. Zoufale se o to pokoušeli několik minut, než se chrámem začaly ozývat kroky. Někdo přicházel a celá posádka i s Albertem čekala se zatajeným dechem kdo je tím příchozím.
Krasny tejemny uzasny
OdpovědětVymazat