Potichoučku , polehoučku, múza přichází aby svůj polibek či pohlazení na tvář vtiskla a tím trochu inspirace vdechla . Inspirace ,která je důležitá pro napsání povídky .
Povídky , jenž vás milé děti noci , pohladí na duši , anebo vám na tváři úsměv vyvolá . Protože , jsou to povídky , které mohou vzniknout a vznikají od srdce . Povídky , které mohou vzniknout při pohledu na noční oblohu , která je posedá snad miliony hvězd , zářících ve tmě ,jak nejvzácnější drahokamy v koruně , a nebo snad mohou vzniknou i při pohledu na netopýra jenž tiše létá krajinou a noční ticho naruší jen a pouze zvuk jeho sonaru , či šelest křídel sovy.
Možná se krajinou ozývá i tichý šelest stromů a okrasných trav , když si s nimi noční vánek hraje , a nebo snad může být inspirací i samotný pohled na měsíc, jenž přímo magicky vypadá.
To vše , milé děti noci dává křídla fantazii , která vám pak formou povídek otevírá i svou náruč. A já , jen a pouze mohu doufat , že vám náruč svou svět fantazie otevře příští víkend , neboť zde pro vás vyjde podzimní povídka , milé děti noci , jejíž inspirací mi je sama příroda a kdoví možná i pohlazení od samotné múzy. Takže se těšte anebo se děste , povídky , která sem příští týden ehm , teda víkend přiletí , doufejme že rychlostí světla.
S láskou vaše Irí
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář.Jakmile.budu moci přečtu si ho.🐱